Argentinské tango je tanec s prakticky neomezenou improvizační možností. Pro srovnání, americké nebo mezinárodní Tango má přesně definované osnovy a tanečníci se učí konkrétní kroky.Americké tango vznikalo v počátku z argentinského tanga kolem roku 1910, kdy je Arthur Murray zjednodušil a přizpůsobil do tanečních sálů. 
Společenské Tango se učí v tanečních sálech nebo studiích, kroky jsou pevně definovány, aby byla jasná výuka a hodnocení. Tanečníci argentinského tanga mají kontakt v páru na hrudi, ale obecně vedou pánev od sebe, s výjimkou provedení určitých pohybů.Angličané předčili američany a díky svému postoji tango ještě více systematicky upravili a odstranili jakékoliv zdání vášně nebo smyslnosti argentinského tanga. 
Mezinárodní tango bylo dále v roce 1920 definováno na 30 taktů za minutu při 4 / 4 rytmu. Zajímavé je, že hudba pro společenské tango se tanečníkům argentinského tanga zdá monotónní.
Argentinské tango je tanec plný improvizace, v němž partner musí vědět a sledovat kroky, vnímat kde je váha partnerky a neustále komunikovat a naslouchat partnerčiným reakcím. Vedení musí být přesné a jasné, aby partnerka dokázala vhodně reagovat. Na druhé straně, partnerka se v argentinském tangu výhradně soustředí na partnera a jeho vedení, okamžitě reaguje na to, kam je naváděna. Její nohy, trup a paže jsou flexibilní. Výsledkem je smyslné vášnivé vnitřně zaměřené spojení, kdy se dva subjekty pohybují jako jeden.  

V Argentině, je Tango Salon populární tam, kde je spousta místa k tanci. Salon je také základem pro Tango Liso (hladké tango) a Tango fantasia (show), protože umožňuje značné množství pohybu a variací. Tango Salon je charakteristické nejvíce otevřeným držením na levé straně partnera, stejně jako flexibilním držením v páru, kdy se může na pravé straně partnera mnit z otevřeného na uzavřený a zpět. Tango Salon je nejčastější formou tanga a jeho flexibilní držení umožňuje přechod do dalších stylů tanga.
Apilado (učesané, někdy nazývané Milonguero) je styl, kde mají tanečníci omezený prostor, obvykle kolem metru čtverečního na pár nebo i méně. Tento styl vytváří intenzivní vztah mezi partnery - obě partnerčina prsa jsou položena na hrudníku partnera. Některým tento styl tance nevyhovuje a začínají prozkoumávat pružnější styly Salon a Tango Nuevo.
Tango Nuevo (nové tango) vzniklo při zkoumání a snaze rozšířit současné taneční umění a přiblížit se zpět k pohybům dřívějších mistrů tanga. Na to navazuje rozvíjející se forma hudby Tango Nuevo nebo Techno Tango. Tento tango styl je překvapivě populární mezi mládeží, neboť vyžaduje méně intimního fyzického kontaktu pro vedení v páru. V rámci argentinského tanga, existuje několik hudebních forem. Nejčastější z nichž je Tango, Vals Cruzado nebo Tango Vals a Milonga. 

Tango je charakteristické pauzami, rozdíly v načasování, rychlostí a pohybem. Kroky mohou být krátké nebo dlouhé, pomalé nebo rychlé. To je způsobeno prolínáním hudebních rytmů v tangu. Naopak, jak Tango Vals, tak milonga vyžadují souvislý pohyb. Nejsou zde pauzy a jsou menší rozdíly v rychlosti. 
Milonga také vyžaduje, aby pár byl v těsném objetí místo volného držení.
Nedávno argentinští a jiní hudebníci vytvořili další hudební žánr - Techno Tango. Je to mix Tango Nuevo, Elektro Tango nebo Tango syntézy, kde se mísí prvky tanga, house, chill-out, jazzu a další. Mnoho z nejpopulárnějších písní Tango Nuevo jsou remixy, nebo nové kompozice tradičních skladeb.

Zdroje:
  www.tangoconcepts.com
  www.wikipedia.org
  www.neotango.info
  www.tejastango.com